Všechno jednou poprvé

Londýn

Vyrostla jsem v rodině, která miluje cestování a já nejsem výjimkou. Jsem blázen do objevování nových míst a zemí. Nikdy jsem nebyla holka, která zůstává celé prázdniny doma. Díky rodičům, kteří mi dávají to nejlepší, co můžou, co dokážou, se vám hlásím z Ameriky.


Jmenuji se Julie Knoblochová a je mi 17 let. Dokončila jsem svůj druhý ročník na střední škole, než jsem si uvědomila, kam chci, aby moje budoucnost směřovala. Už na základní škole jsem věděla, že musím pryč. Byly to především sociální sítě, kamarádi, nové zážitky, co mě táhly dopředu. Ano, sociální sítě. Každý den na nich trávíme spoustu času, projíždíme Instagram a lajkujeme fotky, ve kterých bychom si někdy přáli, být v hlavní roli. Nemá pravdu? Mě to vzalo natolik, že jsem si v srpnu 2018 sbalila kufr    a odletěla do nové, neznámé rodiny na druhou stranu světa.

Česká republika je kouzelná země. Krásná příroda, dech beroucí památky, dobré jídlo, k tomu nejlepší pivko a spoustu dalších věcí. Tak proč nejsem doma u maminky?  

Těžko se to vysvětluje, protože mě všichni neznají, ale dejme tomu, že jsem nebyla spokojená. Ve škole to nebylo ono. Žila jsem ve stereotypu. Škola, trénink, práce, škola, trénink… Bylo toho na mě moc a hledala jsem ´únikovou´ cestu, která ale bude zároveň nejlepším řešením.

Vše začalo v lednu tohoto roku, kdy jsem začala číst první články o výměnném pobytu v zahraničí. Také jsem navštívila pár přednášek lidí, kteří absolvovali Exchange program a mohli mi tak nejlépe sdělit jejich zkušenosti. Potom záleží už jenom na vás, přes jakou agenturu si vaši cestu naplánujete.

Já jsem v Americe přes agenturu Americká Kulturní Výměna (AKV), kterou můžu všemi deseti doporučit. Líbí se mi, že můžu znát ostatní studenty a navázat s nimi kontakt. Navzájem se podporovat, ptát se, když si nevím rady, nechat si poradit, dívat se, co ostatní dělají a, nebo jaké dárky rodině kupují. Komunikace je opravdu důležitá. AKV se snaží, aby můj rok byl co nejlepší.

 
Midland, Texas
10/8/2018
 Moje cesta z postele do postele trvala přes 30 hodin. Měla jsem dva přestupy. První v Londýně, druhý ve Phoenixu v Arizoně. Vše probíhalo hladce,  jenom stres byl velkou překážkou. Není se čeho bát. Na každém rohu na letišti jsou informační tabule, kde se snadno zorientujete, najdete svoje číslo letu a svůj gate. Zvládli byste to? Já myslím, že určitě!

 Už tu jsem pár týdnů a čas plyne jako voda. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že jsem opustila všechno, co jsem měla, abych mohla být v Texasu na jeden školní rok a žít americký high school life.



 Ničeho nelituji a všem bych tento výlet, kde si   změníte život, doporučila.

 Jak jste na tom vy? Plánujete někam vyrazit?







Instagram: knoblochova_
Facebook: Julie Knoblochová
Agentura:  http://www.studovatvusa.cz/  
                   Instagram: studovatvusa

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vánoční vůně

Obrázek
              Vánoce jsou pro mě jedny z nejkrásnějších svátků v roce. Sejde se celá rodina, poslouchají se vánoční koledy, na stole je spoustu dobrého cukroví a v lednici čeká bramborový salát ke štědrovečerní večeři. Potom přichází Ježíšek, který pod stromeček naděluje dárečky. Takto se slaví Vánoce v České Republice. A jak to je v Americe? Na Vánoce se tu připravují hned po Halloweenu, který je na konci října. V obchodech se vymění zboží, z půd se snesou vánoční dekorace, světýlka a balící papíry. I ve škole je známka Vánoc.             My jsme světýlka na dům dávali už v říjnu. Byli jsme mezi prvními, ale hned se k nám přidali další. Upozorňuji, že to není stejné jako u nás. Vánoce tu skutečně nejsou skromné, světýlka se za okno nedávají, jen aby se neřeklo a už vůbec se nesnaží šetřit na vánočních dekoracích. Celá Amerika během vánočních prázdnin svítí. Široko. Daleko. A vysoko. J Vánoční stromeček jsme sestavili a ozdobili hned po svátku Thanksgiving. Většina rodin
Další informace

Začneme od začátku

Obrázek
Na první školní den v Americe jsem raději rychle zapomněla. Nové věci, prostředí, jiný systém, velká budova, stovky studentů. Jeden velký stres. Nevěděla jsem, která bije a co mám hlavně dělat. Beru to jako uzavřenou kapitolu, protože teď je to všechno úplně jiné. Škola mi začíná v 8:40, tady někdo z části myslí na to, že se nikomu nechce brzo vstávat, ale na druhou stranu, končíme až v 16:15 každý den. Nakonec bych tedy raději vstala dřív, abych byla dříve doma.  Ano, říká vám to člověk, který o víkendu spí do 11 a nejraději by prospal i celý zbytek dne. Klasická třída lavici každý sám, na tabuli napsaný týdenní plán a pěkná výzdoba Celý semestr (půl roku) se nic nemění. Na začátku studia jsem si zvolila osm předmětů, které se každý den opakují. Začínám USA historií, potom mám 4 minuty na přesun na hodinu psychologie, další krátká přestávka mě dostává do chodby angličtiny. Tahle hodina je nejdelší, má 53 minut. Po angličtině, která je povinná, mám 55 minut
Další informace